BlackRock – Neviditelná ruka, která řídí světové finance

Úvod: Proč by vás měl BlackRock zajímat?

Představte si společnost, která spravuje více peněz než celá ekonomika Japonska, Německa a Francie dohromady. Firma, jejíž rozhodnutí ovlivňují ceny akcií po celém světě a která radí centrálním bankám, jak řídit národní ekonomiky. Tento finanční kolos existuje – jmenuje se BlackRock a v březnu 2025 spravoval aktiva v hodnotě astronomických 11,58 bilionů dolarů.

BlackRock není jen další investiční společností. Je to architekt moderního globálního finančního systému, jehož vliv sahá od vašeho penzijního spoření až po strategie největších světových korporací. V roce 2025, kdy svět čelí obchodním válkám, geopolitickému napětí a ekonomické nejistotě, se role BlackRocku jako stabilizátora finančních trhů stává klíčovou.

Historie: Od malé kanceláře k finančnímu impériu

Příběh BlackRocku začal v roce 1988, kdy Larry Fink, tehdy ještě neznámý investiční bankéř, založil společnost zaměřenou na řízení rizik. Fink měl za sebou bolestivou zkušenost s velkými ztrátami z hypotečních investic a chtěl vytvořit firmu, která by dokázala rizika lépe měřit a kontrolovat.

Klíčovým milníkem se stala krize v roce 2008. Zatímco jiné společnosti bojovaly o přežití, BlackRock získal od americké vlády zakázku na správu toxických aktiv v hodnotě 130 miliard dolarů. O rok později pak přišla zásadní akvizice Barclays Global Investors, která BlackRocku přinesla platformu iShares – dnes největšího poskytovatele ETF fondů na světě.

Co vlastně BlackRock dělá?

Činnost BlackRocku se dnes rozprostírá do několika klíčových oblastí. Základem je samozřejmě správa aktiv, kde společnost nabízí kompletní paletu investičních produktů. Platforma iShares dominuje globálnímu trhu ETF fondů s podílem přes 40%. Technologická divize vyvinula systém Aladdin – komplexní platformu pro řízení rizik, kterou používají nejen konkurenti, ale i centrální banky.

BlackRock také poskytuje poradenství vládám a institucím po celém světě. Během pandemie covidu-19 například pomáhal Federálnímu rezervnímu systému s nákupy korporátních dluhopisů. V neposlední řadě společnost významně ovlivňuje korporátní governance prostřednictvím svých investičních rozhodnutí.

Finanční výkonnost: (A co jejich) Čísla, která berou dech

První čtvrtletí roku 2025 přineslo BlackRocku solidní výsledky navzdory turbulentnímu tržnímu prostředí. Aktiva pod správou vzrostla meziročně o 11% na rekordních 11,58 bilionů dolarů. Čistý zisk sice mírně poklesl o 4% na 1,51 miliardy dolarů kvůli nákladům na akvizice.

Nejpozoruhodnější je příliv nových klientských prostředků, který meziročně vzrostl o 47% na 84,17 miliardy dolarů. Tento růst byl tažen především zájmem o ETF produkty, zatímco institucionální klienti naopak vykázali odliv 37,18 miliardy dolarů.

Jaký má BlackRock vliv  na světové finance

BlackRock dnes drží významné podíly ve většině velkých veřejně obchodovaných firem. Tato pozice mu dává obrovský vliv na korporátní rozhodování – od výběru vedení společností až po jejich environmentální politiku. Společnost se také stala klíčovým hráčem v oblasti ESG investic, i když její nedávné vystoupení z iniciativy Net Zero Asset Managers vyvolalo řadu kontroverzí.

Investování do BlackRocku, je to zajimává Investiční příležitost

Akcie BlackRocku (BLK) se aktuálně obchodují kolem 878,78 dolarů. Pro investory představuje společnost zajímavou, i když ne bezrizikovou příležitost. Mezi hlavní výhody patří globální dominance v oblasti správy aktiv a silná pozice v rostoucím segmentu ETF fondů. Na druhé straně je třeba počítat s riziky jako rostoucí regulační tlak nebo politické kontroverze spojené s ESG agendou.

Závěr

Tak co, investiční přátelé? Teď už víte, že když Larry Fink z BlackRocku kýchne, na Wall Street vypukne pandemie burzovních příkazů. Ale vážně – BlackRock je jako ta tichá spolužačka ze školy, co nikdy nezlobí, ale tajně vlastní půlku města a rozhoduje o osudech ostatních.

Mám na Vás tři otázky:

1. Má mít jedna firma větší rozpočet než většina států?

2. Je ESG opravdu budoucnost investic, nebo jen marketingový trik? Když vám BlackRock řekne "jdi zeleně", jdete... nebo radši zkontrolujete, jestli za rohem neparkuje jeho limuzína na diesel?

3. Koupili byste akcie BLK, nebo vám přijde, že už je tahle "investiční velryba" příliš velká na to, aby ještě rostla?

Vyplatí se investice do obranného průmyslu?

Války ničí životy, ale akcie zbrojařů (Lockheed Martin, Rheinmetall, Palantir) rostou. Proč? A měli byste do nich investovat? Je to nemorální, nebo chytrá investice? Odpovědi hledáme v datech i historii.

Úvod: Nečekaný vztah mezi válkou a zisky

V dobách, kdy světem otřásají ozbrojené konflikty, většina investorů instinktivně sahá po bezpečných aktivech. Málokteří si však uvědomují, že právě v těchto chvílích obranný průmysl zažívá svůj zlatý věk. Zatímco běžní občané sledují s obavami válečné zpravodajství, akcionáři společností jako Lockheed Martin nebo Rheinmetall mohou pozorovat růst svých portfolií. Tento paradoxní jev má hluboké historické kořeny a představuje unikátní investiční příležitost, která však přináší i vážná etická dilemata. 

Historický kontext: Války jako motor zbrojního průmyslu

Dějiny ekonomiky jasně dokládají, že válečné konflikty vždy sloužily jako významný katalyzátor růstu zbrojního průmyslu. Během druhé světové války zaznamenaly americké zbrojní společnosti jako Boeing nebo Lockheed meziroční nárůst tržeb o 300-400%. Studená válka následně vytvořila unikátní prostředí dlouhodobého zbrojení, kdy kontrakty na vývoj jaderných zbraní a raketových systémů zajistily stabilní příjmy celému sektoru po několik desetiletí.

Moderní doba přinesla podobné vzorce chování. Po teroristických útocích z 11. září 2001 a následných válkách v Afghánistánu a Iráku vzrostly akcie předních zbrojních firem o 150-400% během následující dekády. Nejnovější příklad představuje ruská invaze na Ukrajinu
v roce 2022, která vyvolala bezprecedentní nárůst evropských obranných rozpočtů a odrazila se v cenách akcií společností jako Rheinmetall (+300% za 2 roky) nebo Lockheed Martin (+70% od začátku konfliktu).

Například v USA měli pro fiskální rok 2024 schválený obranný rozpočet ve výši 886 miliard dolarů, což je historicky jedna z nejvyšších částek. Rozpočet zahrnuje i podporu Ukrajině a představuje přibližně 3,1–3,5 % HDP USA, v závislosti na konkrétním ekonomickém vývoji.

Evropská unie jako celek v obranné politice posiluje roli jednotlivých členských států. Řada zemí včetně Francie, Německa, Polska, Pobaltí nebo České republiky navyšuje výdaje a modernizuje armády. Vzniká tlak na využití zmrazených ruských aktiv a přesměrování části evropských fondů na obranu a podporu Ukrajiny.

Německo dosáhlo v roce 2024 výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, tedy přibližně 90,5 miliardy eur. Je to poprvé od konce studené války, co Německo splní závazek vůči NATO. Do budoucna chce Německo tyto výdaje udržet – a dokonce se objevují návrhy na jejich zvýšení až na 3,5 % HDP a návrat k povinné vojenské službě. Pro rok 2025 již byla schválena změna ústavní „dluhové brzdy“, která umožní další navyšování obranných výdajů.

A jak je tomu u nás? Česká republika v roce 2024 poprvé vydává 2 % HDP na obranu, což odpovídá zhruba 161 miliardám korun. Premiér Petr Fiala oznámil plán postupného navyšování – od roku 2026 každoročně o 0,2 procentního bodu HDP, s cílem dosáhnout 3 % HDP do roku 2030. Tyto prostředky budou určeny na zásadní modernizaci armády (ano např. i F-35) a zvýšení obranyschopnosti. Fiala zároveň prosazuje silnější evropskou bezpečnostní spolupráci a efektivnější využití unijních prostředků na obranu.

Jednoduše to můžeme shrnout takto: Západ kolektivně zvyšuje obranné rozpočty – USA stabilně drží největší podíl, Německo konečně plní své závazky a Česko plánuje růst až na 3 % HDP. V EU sílí debata o hlubší obranné integraci a využití neobvyklých zdrojů (např. ruských aktiv) pro zvýšení bezpečnosti kontinentu.

Tento trend doprovází několik klíčových faktorů:

1. Urychlené schvalování zakázek - krize omezuje byrokratické překážky
2. Masivní objednávky munice a techniky na roky dopředu
3. Technologický pokrok v oblasti hypersonických zbraní, umělé inteligence a kybernetické obrany

Pojďme se podívat na klíčové hráče na trhu obranných technologií

Jak už jsem zmínil, Lockheed Martin: Americký obr v oblasti vojenských technologií S hlavním sídlem v Marylandu představuje Lockheed Martin nekorunovaného krále moderního zbrojního průmyslu. Jeho vlajkový produkt, stíhačka F-35 Lightning II, se stal nejdražším zbraňovým programem v historii s cenou kolem 90 milionů dolarů za kus. Společnost, která čerpá plných 30 procent rozpočtu amerického ministerstva obrany, nabízí investorům stabilní dividendový výnos kolem 2,7 procenta a dlouhodobé kontrakty sahající desítky let dopředu.

Rheinmetall: Evropský lídr v konvenčních zbraních

Německý Rheinmetall se sídlem v Düsseldorfu zažívá nebývalý boom od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Specializace na těžkou obrněnou techniku včetně tanků Leopard 2 a samohybných děl PzH 2000 z něj činí hlavního beneficienta současného evropského zbrojení. Evropské země, které dlouho podceňovaly své obranné výdaje, nyní masivně investují do modernizace armád, což se odráží v raketovém růstu akcií společnosti.

BAE Systems: Most mezi tradičním zbrojením a moderními technologiemi

Britská BAE Systems představuje dokonalou ukázku toho, jak se mění tvář moderního zbrojení. Zatímco její tradiční produkty jako stíhačky Eurofighter Typhoon nebo jejich ponorky stále tvoří páteř obrany mnoha zemí, skutečný růstový potenciál spočívá v kybernetické bezpečnosti a elektronickém boji. Společnost hraje klíčovou roli v novém bezpečnostním paktu AUKUS spojujícím Británii, USA a Austrálii.

Palantir Technologies: Revoluce ve vojenských technologiích

Nejzajímavějším a nejkontroverznějším hráčem v tomto sektoru je bezesporu americký Palantir Technologies. Tato společnost sice nevyrábí klasické zbraně, ale její software Gotham využívající umělou inteligenci se stal nepostradatelným nástrojem moderních armád. Palantir, jehož akcie rostou tempem 30 procent ročně, dokonale ilustruje posun od tradičního zbrojení k technologickým řešením budoucnosti.

ESG fondy a obranný průmysl: Změna paradigmatu

Zajímavý vývoj můžeme pozorovat v přístupu ESG fondů k obrannému průmyslu. Zatímco ještě před několika lety byly zbrojní společnosti automaticky vylučovány z "etických" investic, dnes se tento přístup mění. Ruská invaze na Ukrajinu přiměla mnohé investory přehodnotit roli obranného průmyslu v ochraně demokratických hodnot. Některé velké investiční fondy, včetně části portfolií BlackRocku, začaly zbrojní tituly znovu zařazovat do svých strategií.

Investiční strategie: Jak vstoupit do tohoto sektoru?

Pro investory stojící před rozhodnutím, jak do obranného sektoru vstoupit, existuje několik základních strategií:

Konzervativní přístup

Široce diverzifikovaná ETF jako iShares U.S. Aerospace & Defense ETF (ITA) nebo SPDR S&P Aerospace & Defense ETF (XAR) minimalizují riziko spojené s jednotlivými tituly.

Aktivnější strategie

Sestavování vlastního portfolia kombinujícího stabilní dividendové tituly (Lockheed Martin, BAE Systems) s růstovými příležitostmi (Palantir, Rheinmetall).

Růstově orientovaný přístup

Sázka na technologické společnosti jako Palantir, které představují most mezi obranným průmyslem a high-tech sektorem.

Morální aspekt: Etické dilema investic do zbrojního průmyslu

Investice do obranného průmyslu zůstávají kontroverzním tématem. Na jedné straně stojí argument, že silná obrana je nezbytná pro zachování míru a demokracie. Moderní války se přece nevyhrávají jen konvenčními zbraněmi, ale stále více technologiemi, kybernetickou obranou a umělou inteligencí. Na druhé straně nelze přehlédnout, že zbrojní průmysl v konečném důsledku profituje z lidského utrpení.

Mnoho investorů proto hledá kompromis v podobě investic do obranných technologií spíše než do výroby konvenčních zbraní, nebo alespoň pečlivě vybírá společnosti s nejvyššími etickými standardy.

Závěr: Budoucnost obranného průmyslu

Budoucnost obranného průmyslu vypadá v kontextu rostoucího globálního napětí nadějně. Vládní rozpočty na obranu dosahují v mnoha zemích historických maxim a technologický pokrok otevírá nové příležitosti. Investoři by však měli pečlivě zvažovat nejen finanční aspekty, ale i širší geopolitický kontext a dlouhodobé trendy, které mohou ovlivnit výkonnost tohoto specifického sektoru.

Zároveň je třeba mít na paměti, že investice do zbrojního průmyslu představují nejen finanční, ale i morální rozhodnutí. Každý investor si musí sám vyhodnotit, zda potenciální zisky stojí za možná etická úskalí tohoto odvětví.

TRUMP CHCE KOUPIT GRÓNSKO?! WTF?

Grónsko – ledem pokrytý obr s obrovskými zásobami vzácných surovin a strategickou polohou. Proč se o něj Donald Trump tak vehementně zajímá? Jde jen o zdroje, nebo spíš o mocenský boj s Čínou a Ruskem v Arktidě? A proč Grónsko i Dánsko jeho nabídky opakovaně odmítají? Podíváme se na skutečné důvody, které stojí za Trumpovou snahou získat tuto "ledovou pevnost", a co by jeho plán mohl znamenat pro světovou politiku i ekonomiku.

Proč chce Trump koupit Grónsko? Investiční příležitost, nebo geopolitické šílenství?

Donald Trump se vrátil do Bílého domu – a znovu chce koupit Grónsko. Ano, slyšíte správně. Už v roce 2019 navrhl, že by USA mohly toto obří arktické území koupit od Dánska. Teď, v roce 2025, se k nápadu vrací. Proč? Je to jen jeho obvyklá provokace, nebo jde o geniální tah v globální hře o zdroje, vojenskou moc a kontrolu nad Arktidou?  

Malé historické okénko: Proč je Grónsko tak výjimečné? 

Než se pustíme do Trumpových motivů, pojďme si říct, proč je Grónsko tak strategické a proč o něj už sto let soupeří velmoci.  

Grónsko je největší ostrov světa, a je cca 27,5 x větší než ČR,  ale žije tam jen 56 tisíc obyvatel, což znamená hustotu zalidnění
0,03 člověka na kilometr čtvereční. Oficiálně jde o autonomní území pod Dánskem, které má vlastní vládu, ale zahraniční politiku a obranu stále řídí Kodaň.  

Jeho strategický význam vzrostl už za druhé světové války, kdy tam USA postavila základnu Thule, dnes známou jako Pituffik,
aby zabránily nacistům v ovládnutí severního Atlantiku. Během studené války pak Grónsko sloužilo jako klíčová pozorovatelna pro sledování sovětských raket.  

V jednadvacátém století se Arktida stala novým bojištěm. Tání ledu nejenže otevírá ložiska ropy, zemního plynu a vzácných zemin,
ale také mění námořní trasy. Grónsko tedy není jen led a lední medvědi. Je to obří nerostná pokladnice na strategické pozici.  

Proč Trump Grónsko tolik chce? Tři hlavní důvody  

Prvním důvodem je vojenská dominance. Arktida se stává prostorem soupeření velmocí. Rusko tam buduje základny a modernizuje flotilu ledoborců, zatímco Čína se prohlásila za "arktický stát" a investuje do grónských dolů a přístavů. USA potřebují posílit svou základnu Thule Air Base, protože pokud ovládnou celé Grónsko, získají lepší protiraketovou obranu proti Rusku a Číně a zároveň kontrolu nad novými námořními trasami, které vznikají táním ledu. Kdo ovládá Grónsko, ovládá arktickou bránu k Severní Americe
a Evropě.  

Druhým důvodem je ekonomický poklad. Grónsko skrývá obrovské zásoby vzácných zemin, jako je neodym, terbium nebo dysprosium, bez kterých se neobejde výroba elektromobilů, chytrých telefonů ani stíhaček F-35. Čína dnes kontroluje 80 procent trhu s těmito surovinami, a Trump chce tento monopol zlomit. Kromě toho se pod grónským šelfem ukrývají odhadem miliardy barelů ropy a zemního plynu. A pak je tu Severozápadní průjezd, nová námořní trasa, která by mohla zkrátit cestu z Asie do Evropy o 40 procent. Kdo ji ovládne, bude diktovat pravidla globálního obchodu.  

Třetím důvodem je snaha zastavit Čínu. Trump jasně říká: "Nenecháme je koupit Arktidu!" Čínské firmy už tajně nakupují pozemky v Grónsku a Peking nabízí miliardové investice do infrastruktury, jako jsou přístavy nebo letiště. Pokud Čína získá vliv, může vytlačit USA z Arktidy – a to Trump nechce dopustit.  

Reakce světa: Kdo řekl ne a kdo se přidá?

Grónsko a Dánsko odpověděly jasně: "Nejsme na prodej!" Grónský premiér prohlásil, že jejich země není realitní projekt, a Dánsko začalo posílat vojáky a lodě do Arktidy, což je jasný signál, že si nenechá Grónsko vzít.  

Evropská unie varovala, že pokud USA zatlačí, budou se bránit. Německo a Francie upozornily, že Grónsko spadá pod evropskou obrannou klauzuli, a pokud by USA použily sílu, mohlo by to vést k diplomatické krizi s NATO.  

Čína a Rusko obvinily USA z destabilizace regionu. Rusko posiluje vojenské základny na Sibiři a Čína nabízí Grónsku takzvaně přátelské investice bez politických podmínek, což je samozřejmě jen další tah v jejich strategii.  

Co to znamená pro investory?

Pro investory se otevírají zajímavé příležitosti, ale také rizika. V oblasti těžby vzácných zemin může jít o obří byznys. Firmy jako
MP Materials z USA nebo Lynas z Austrálie hledají alternativy k Číně, a pokud USA získají vliv, grónské doly se stanou prioritou.  

Obranný průmysl také může profitovat. Společnosti jako Lockheed Martin, Northrop Grumman nebo Raytheon pravděpodobně získají zakázky na arktické technologie, od ledoborců po satelity.  

V lodní dopravě a logistice se nabízí obrovský potenciál. Pokud se otevře Severozápadní průjezd, společnosti jako Maersk nebo COSCO ušetří miliardy na palivu. Zároveň poroste poptávka po nových přístavech a infrastruktuře.  

Ale pozor – politická nestabilita je velké riziko. Pokud Trump zatlačí příliš, Grónsko může vyhlásit nezávislost a spojit se s Čínou. Navíc ekologické protesty už teď blokují některé těžební projekty, takže investice do arktického byznysu nejsou pro slabé povahy.  

Závěr: Bude Grónsko další Aljaška, nebo nový Hong Kong?

V roce 1867 USA koupily Aljašku od Ruska za 7,2 milionu dolarů. Dnes je to strategické území s ropou, plynem a vojenskými základnami. Trump vidí Grónsko stejně – jako obrovskou příležitost. Jenže doba se změnila. Dánsko není carské Rusko, Čína číhá
v pozadí a Evropa se nehodlá vzdát.  

Co bude dál? Půjde Trump cestou nátlaku, nebo nabídne Grónsku lukrativní dohodu? Postaví se EU jednotně proti USA? A kdo nakonec získá kontrolu nad grónskými doly?  

Jedno je jisté: Arktida je nové globální bojiště. A kdo ji ovládne, ovládne klíč k surovinám jednadvacátého století.  

Investice do Ruska? ŠANCE NEBO RIZIKO?

Ruský trh se otevírá navzdory sankcím! Je to obří příležitost, nebo risk, který se nevyplatí? Objevte, co to znamená pro vaše peníze a jak se vyhnout skrytým pastem

Představte si zemi, kde se politické napětí střetává s obrovským ekonomickým potenciálem. Kde sankce vytvářejí rizika, ale zároveň otevírají nečekané příležitosti. Rusko – země, která rozděluje názory investorů po celém světě. Je to šance na zisk, nebo časovaná bomba? Pokud vás zajímá, jak vydělat – nebo naopak ztratit – v jedné z nejrizikovějších, ale potenciálně nejvýnosnějších ekonomik světa, jste na správném místě.

Začneme historickým kontextem a sankcemi, které formovaly současnou ekonomickou situaci Ruska. Poté se podíváme na konkrétní investiční příležitosti – od technologických gigantů jako Yandex až po energetické kolosy jako Gazprom. A samozřejmě nezapomeneme na rizika, která s sebou investice do Ruska přinášejí.

Takže, jestli jste připraveni objevovat, analyzovat a možná i vydělávat, nepřepínejte. Začínáme!

Historický kontext a sankce

Po anexi Krymu v roce 2014 a následných událostech zavedly Spojené státy a Evropská unie řadu sankcí vůči Rusku. Tyto sankce měly za cíl omezit přístup Ruska k mezinárodním finančním trhům a technologiím, což mělo zpomalit jeho ekonomický růst a omezit jeho vliv na geopolitické scéně. V reakci na to Rusko přijalo opatření ke snížení své závislosti na západních finančních trzích, včetně diverzifikace svých devizových rezerv a posílení domácí výroby.

Prodej amerických dluhopisů a dedolarizace

Jedním z významných kroků Ruska bylo snížení držby amerických státních dluhopisů. V roce 2018 Rusko prodalo téměř polovinu svých amerických dluhopisů v hodnotě 47,4 miliardy dolarů. Tento krok byl interpretován jako reakce na rostoucí sankce a snaha snížit expozici vůči americké měně. Kromě toho Rusko spolu s dalšími zeměmi, jako je Čína, začalo prosazovat obchod v národních měnách, což je součást širší strategie dedolarizace. Například Rusko a Čína podepsaly dohodu o zvýšení podílu obchodu v rublech a jüanech, což mělo snížit závislost na dolaru.

Současný stav ruských dluhopisů a měny

Navzdory sankcím a omezením zůstává poptávka po ruských státních dluhopisech (OFZ) relativně stabilní. Ruské ministerstvo financí sice snížilo plán státních půjček pro rok 2021, ale analytici předpokládají, že poptávka po těchto dluhopisech zůstane vysoká. Ruské státní banky, jako jsou Sberbank a VTB, již dříve slíbily, že v případě potřeby nahradí zahraniční investory a pomohou ministerstvu financí umístit dluhopisy na trh.

Obnovený zájem o ruské dluhopisy a rubl

V posledních týdnech jsme svědky rostoucího zájmu globálních investorů o ruské dluhopisy a měnu. Tento trend je podpořen očekáváním potenciální dohody mezi prezidenty USA a Ruska, která by mohla zmírnit napětí mezi oběma zeměmi. Finanční manažeři zaznamenávají zvýšený zájem obchodníků z Wall Street o sázky na rubl prostřednictvím forwardů na doručitele – derivátů, které nepodléhají sankcím. Od začátku roku rubl vůči dolaru posílil o 13 %.

Zájem o ruské akcie a ekonomické vyhlídky

Navzdory geopolitickým rizikům a sankcím vykazují ruské akcie známky oživení. Investoři, včetně těch z České republiky, projevují zájem o ruské společnosti, zejména v sektorech energetiky a surovin. Ruská vláda aktivně hledá zahraniční investice a snaží se prezentovat zemi jako atraktivní destinaci pro kapitál. Ekonomické ukazatele naznačují stabilizaci ruské ekonomiky, a to i přes přetrvávající sankce a omezení.

Putinovy kroky před jednáním s Trumpem

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno umožnil skupině západních správců aktiv a hedgeových fondů prodat ruské cenné papíry, které byly po invazi na Ukrajinu v limbu. Tento krok přišel těsně před plánovaným telefonátem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o příměří na Ukrajině.

Trumpovy obchodní kroky a jejich dopad

Americký prezident Donald Trump nedávno oznámil záměr zavést 100% clo na dovoz ze zemí, které by zamýšlely snižovat své využívání amerického dolaru. Tento krok je vnímán jako reakce na snahy některých zemí o dedolarizaci a může mít významný dopad na globální obchodní vztahy.

Obavy o ruskou ekonomiku

Přestože Rusko podniká kroky k přilákání zahraničních investorů, prezident Putin vyjadřuje rostoucí obavy ohledně problémů ruské válečné ekonomiky. Tyto obavy přicházejí v době, kdy USA hrozí novými sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.

Geopolitické souvislosti a budoucí výhled

Očekávání potenciální dohody mezi Spojenými státy a Ruskem by mohlo mít významný dopad na globální finanční trhy. Zlepšení vztahů mezi těmito dvěma mocnostmi by mohlo vést k uvolnění sankcí a otevření nových investičních příležitostí v Rusku. Nicméně investoři by měli zůstat opatrní a pečlivě sledovat geopolitický vývoj, protože rizika spojená s investicemi do ruských aktiv zůstávají vysoká.

Investice v Rusku: Příležitosti a rizika

Investice v Rusku mohou být atraktivní, zejména v kontextu plánované privatizace státních podniků. Ruské ministerstvo financí oznámilo záměr prodat podíly v sedmi velkých společnostech, s cílem získat až 300 miliard rublů (přibližně 3,66 miliardy dolarů) do federálního rozpočtu. Tento krok by mohl otevřít nové příležitosti pro zahraniční investory, zejména v klíčových sektorech, jako je energetika, technologie, zemědělství a nemovitosti.

Potenciální investiční příležitosti:

1. Technologický sektor: Rusko se stává významným hráčem v technologickém odvětví, s rostoucím počtem inovativních společností a start-upů. Vláda podporuje tento sektor prostřednictvím daňových pobídek a dotací. Mezi klíčové společnosti patří Yandex, nejoblíbenější vyhledávač v Rusku, který se rozrostl v technologického giganta s hodnotou několika miliard dolarů.
2. Energetický průmysl: Rusko je jedním z předních světových producentů energie, s velkými zásobami ropy, zemního plynu a uhlí. Vláda nabízí příznivé podmínky pro zahraniční investice v tomto sektoru. Mezi významné společnosti patří Gazprom, největší plynárenská společnost v Rusku, a Rosněfť, přední ruská ropná společnost.
3. Zemědělství: S rozsáhlou zemědělskou půdou je Rusko jedním z největších producentů obilí na světě. Vláda poskytuje dotace a zvýhodněné půjčky na podporu tohoto sektoru. Mezi významné společnosti patří Rusagro, jedna z největších zemědělsko-průmyslových společností v Rusku.
4. Nemovitosti: Poptávka po luxusních nemovitostech v Moskvě roste, což vede k růstu cen. Investice do nemovitostí mohou být atraktivní, zejména v kontextu rostoucí střední třídy a urbanizace. Mezi klíčové společnosti patří PIK Group, jedna z největších developerských společností v Rusku.

Rizika spojená s investicemi v Rusku:

1. Korupce a byrokracie: Vysoká míra korupce a složitá byrokracie mohou komplikovat podnikání.
2. Nedostatek transparentnosti: Omezený přístup k informacím může ztěžovat informovaná investiční rozhodnutí.
3. Geopolitická rizika: Sankce a mezinárodní napětí mohou ovlivnit ekonomickou stabilitu a investiční prostředí.

Závěr

Zvýšený zájem o ruské dluhopisy, rubl a akcie odráží komplexní dynamiku geopolitických a ekonomických vztahů mezi Ruskem a Západem. Investoři, kteří zvažují vstup na ruský trh, by měli pečlivě zvážit potenciální rizika a přínosy, sledovat vývoj sankcí a geopolitických událostí a přizpůsobit své investiční strategie aktuálním podmínkám. Současná situace na finančních trzích je dynamická a plná nejistot. Investoři by měli pečlivě sledovat vývoj vztahů mezi USA a Ruskem, stejně jako kroky klíčových světových lídrů, které mohou ovlivnit globální ekonomiku. Diverzifikace portfolia a opatrný přístup k investicím v geopoliticky citlivých regionech jsou v této době více než kdy jindy na místě.

IPO 2025

Rok 2025 slibuje vzrušující investiční příležitosti, a jedním z nejžhavějších témat jsou nadcházející IPO. Dnes se podíváme na tři největší očekávané burzovní debuty tohoto roku, které mohou otřást trhem a nabídnout investorům zajímavé šance na zhodnocení kapitálu.

První IPO na našem seznamu: Klarna – Švédský fintech gigant, který chce změnit svět plateb a míří na burzu s vysokými ambicemi. Jaká je jeho férová hodnota?

Druhé IPO: CoreWeave – Cloudový computing zaměřený na AI, který získává masivní podporu od investorů. Má šanci stát se lídrem v oboru?

A třetí IPO: airBaltic – První letecká společnost z Pobaltí míří na burzu. Jaká jsou její čísla a má smysl do ní investovat?

Klarna – Švédský fintech gigant

První na řadě je Klarna, švédská fintech společnost, známá svým modelem "nakup teď, zaplať později" (BNPL). Klarna podala žádost o IPO ve Spojených státech a plánuje získat více než 1 miliardu dolarů, s potenciálním oceněním přesahujícím 15 miliard dolarů.

Proč je Klarna tak zajímavá?
Klarna je jedním z největších hráčů v oblasti BNPL, což je model, který v posledních letech získal obrovskou popularitu. V roce 2024 zaznamenala Klarna nárůst tržeb o 24 % na 2,81 miliardy dolarů a dosáhla zisku 21 milionů dolarů, což je obrovský obrat oproti ztrátě 244 milionů dolarů v předchozím roce.

Ale pozor!
Klarna je sice silná společnost, ale její ocenění je podle mého názoru značně optimistické. Když jsem provedl výpočet vnitřní hodnoty pomocí metody diskontovaných peněžních toků, vyšlo mi, že férová cena by se měla pohybovat kolem 5 dolarů za akcii, zatímco burza ji pravděpodobně ocení mnohem výše.

Můj názor?
Pokud by IPO proběhlo za cenu kolem 15 dolarů, byl bych opatrný. Raději bych počkal na případnou korekci po vstupu na burzu. Ale pokud věříte v budoucnost fintechu a BNPL modelu, může to být zajímavá spekulativní sázka.

CoreWeave – Cloudový hráč podporovaný Nvidií

Druhým kandidátem je CoreWeave, společnost specializující se na cloudové služby pro umělou inteligenci. Tento startup, podporovaný gigantem Nvidia, plánuje své IPO v roce 2025 a patří mezi nejočekávanější technologické IPO tohoto roku.

Co dělá CoreWeave tak výjimečným?
CoreWeave se zaměřuje na poskytování výpočetního výkonu pro aplikace umělé inteligence, což je oblast, která zažívá obrovský růst. V roce 2024 dosáhla CoreWeave tržeb 1,9 miliardy dolarů, což je nárůst o 737 % oproti předchozímu roku. Provozní zisk vzrostl na 324 milionů dolarů, ale čistá ztráta činila 863 milionů dolarů, hlavně kvůli vysokým investicím do infrastruktury.

Klíčové riziko?
CoreWeave je silně závislá na jednom zákazníkovi – Microsoftu, který tvoří 62 % jejích tržeb. To je velké riziko pro stabilitu příjmů.

Můj názor?
Osobně bych uvažoval o investici až při ocenění kolem 20 miliard dolarů, což je zhruba 60 % pod plánovaným IPO oceněním. To by kompenzovalo rizika spojená s vysokou závislostí na jednom zákazníkovi a nejistotou ohledně udržitelnosti růstu.

AirBaltic – Lotyšský letecký klenot

Třetím kandidátem je AirBaltic, lotyšská letecká společnost, která plánuje své IPO v první polovině roku 2025. AirBaltic v roce 2024 zaznamenala rekordní tržby 748 milionů eur, což je nárůst o 12 % oproti předchozímu roku.

Proč je AirBaltic zajímavá?
Společnost se zaměřuje na modernizaci své flotily a plánuje do roku 2030 rozšířit svou flotilu na 100 letadel Airbus A220-300, což z ní udělá největšího provozovatele tohoto modelu na světě.

Ale pozor!
AirBaltic vykázala čistou ztrátu 54,2 milionů eur, což bylo způsobeno zvýšenými provozními náklady a externími tržními podmínkami. Letecký průmysl je navíc velmi citlivý na ekonomické výkyvy, ceny paliv a geopolitické napětí.

Můj názor?
Ocenění kolem 1 miliardy eur by pro mě bylo zajímavé. Letecký průmysl je sice rizikový, ale AirBaltic má potenciál stát se významným hráčem v Evropě.

(Jaké jsou) Faktory ovlivňující úspěšnost IPO

Při zvažování investice do IPO je důležité brát v úvahu několik klíčových faktorů:

1. Finanční výkonnost společnosti – Stabilní růst tržeb a ziskovost jsou klíčové.
2. Tržní podmínky – Ekonomická stabilita a sentiment investorů hrají velkou roli.
3. Konkurenční prostředí – Postavení společnosti na trhu je důležité pro dlouhodobý úspěch.
4. Rizika – Každé IPO s sebou nese rizika, ať už jde o závislost na jednom zákazníkovi, regulace nebo makroekonomické faktory.

Závěr a doporučení

Rok 2025 slibuje být plný zajímavých příležitostí v oblasti IPO. Společnosti jako Klarna, CoreWeave a AirBaltic představují potenciálně lukrativní investice, ale je nezbytné provést důkladnou analýzu a zvážit všechna rizika.

Mé finální doporučení ve zkratce?

• Klarna – Počkejte na korekci po IPO, pokud bude cena příliš vysoká.
• CoreWeave – Zvažte investici až při nižším ocenění, které kompenzuje rizika.
• AirBaltic – Letecký průmysl je rizikový, ale při správném ocenění může být zajímavý.

Tesla

Tesla  je americká společnost specializující se na výrobu elektromobilů, energetických úložišť a solárních panelů. Od svého založení v roce 2003 se Tesla stala synonymem pro inovace v automobilovém průmyslu a hráčem, který významně ovlivnil směr vývoje elektromobility. V posledních letech však společnost čelí řadě výzev, včetně rostoucí konkurence, politických kontroverzí spojených s jejím CEO Elonem Muskem a měnících se tržních podmínek.

Historie a vývoj společnosti

Tesla byla založena v roce 2003 Martinem Eberhardem (“Martin Eberhárdem) a Marcem Tarpenningem (Makrem Tarpeningem), přičemž Elon Musk se připojil k týmu jako hlavní investor a předseda představenstva v roce 2004. Prvním vozidlem společnosti byl sportovní elektromobil Tesla Roadster, uvedený na trh v roce 2008. Následovaly modely jako Model S (sedan), Model X (SUV), Model 3 (kompaktní sedan) a Model Y (kompaktní SUV). Tyto modely si získaly popularitu díky svému designu, výkonu a dojezdu na jedno nabití.

V roce 2019 se Tesla stala největším výrobcem elektromobilů na světě a tuto pozici si udržovala několik let. V roce 2024 ji však přeskočila čínská společnost BYD (BIWAJDI), která se stala největším producentem elektromobilů globálně. Ale BYD není tématem tohoto videa, tak zpět k Tesle a její

Finanční výkonnost(i)

Finanční výsledky Tesly v posledních letech ukazují na dynamický růst, ale také na určité výzvy. V roce 2023 dosáhla společnost tržeb ve výši 96,773 miliardy USD s čistým ziskem 14,997 miliardy USD. V roce 2024 tržby mírně vzrostly na 97,690 miliardy USD, avšak čistý zisk klesl na 7,130 miliardy USD. Tento pokles zisku lze přičíst několika faktorům, včetně zvýšených provozních nákladů a rostoucí konkurence na trhu s elektromobily. 

Je také důležité poznamenat, že ačkoli Tesla stále dominuje na americkém trhu s elektromobily, její podíl na trhu se snižuje v důsledku rostoucí konkurence,  změn v preferencích spotřebitelů a třeba taky z důvodu politické angažovanosti Elona Muska? Jaký dosah může mít jeho politická angažovanost? 

(Politické kontroverze a jejich dopad)

Elon Musk, jakožto výrazná osobnost a CEO Tesly, se v posledních době stále více angažuje v politice, což mělo významný dopad na vnímání značky Tesla. Jeho podpora německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vedla k poklesu registrací vozidel Tesla v Německu o 76 %, a to navzdory celkovému nárůstu prodeje elektromobilů v zemi. A jak je tomu v USA? Tyto politické kontroverze mají přímý dopad na prodeje společnosti i tam. V únoru 2025 klesly prodeje Tesly v USA o téměř 6 %, přičemž modely jako Cybertruck a Model 3 zaznamenaly největší pokles. 

Muskova blízkost k bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho následné zapojení do Trumpovy administrativy rovněž vyvolaly protesty a negativní publicitu po celém světě. Tyto politické vazby odrazují některé potenciální zákazníky, zejména ty s liberálním smýšlením, od nákupu vozidel Tesla. Průzkumy ukazují pokles obliby Tesly mezi liberálními a demokratickými voliči v USA. 

(Ale) Co to znamená pro investory?

Tesla je stále technologickou společností s obrovským potenciálem, zejména pokud dokáže udržet náskok v oblasti autonomního řízení, bateriových technologií a energetických úložišť. Nicméně investoři by měli brát v úvahu několik faktorů:

1. Konkurence a marže – Rostoucí konkurence od čínských a evropských automobilek může Tesle nadále ubírat tržní podíl. Pokud bude Tesla nucena snižovat ceny svých modelů, může to negativně ovlivnit ziskovost.
2. Diverzifikace příjmů – Tesla se snaží expandovat mimo automobilový průmysl, například do robotiky, umělé inteligence a energetiky. Projekty jako Tesla Bot nebo rozvoj solárních technologií mohou být dlouhodobě zajímavé, ale investoři by měli sledovat, jak rychle a efektivně se podaří tyto technologie monetizovat.
3. Politická rizika – Muskova aktivita na sociálních sítích a jeho politická rozhodnutí mohou mít významný dopad na vnímání značky. Pokud by Tesla přišla o podporu určitých segmentů zákazníků, mohlo by to mít negativní dopad na prodeje.
4. Makroekonomické faktory – Zvyšující se úrokové sazby, inflace a možné zpomalení ekonomiky mohou ovlivnit poptávku po dražších elektromobilech.

A jaké můžou být Predikce na rok 2025 a dál? Jak už to znáte, můžou být optimistické, neutrální a pesimistické.

• Optimistický scénář: Tesla úspěšně uvede nové modely, včetně levnějšího elektromobilu, a zvýší svůj podíl na trhu. Pokud se také podaří rozšířit technologii Full Self-Driving (FSD) do masového používání, může to přinést nový zdroj příjmů.
• Neutrální scénář: Tesla se udrží na současné úrovni, ale její růst se zpomalí kvůli konkurenci a regulatorním překážkám. Akcie budou stagnovat nebo růst jen mírně.
• Pesimistický scénář: Pokud se Tesle nepodaří ubránit tržní podíl proti BYD a dalším konkurentům a pokud politická kontroverze odradí více zákazníků, může to znamenat pokles prodejů i hodnoty akcií.

Závěrečné doporučení

Tesla zůstává atraktivní investicí pro dlouhodobé investory, kteří věří v inovace a vize Elona Muska. Avšak v krátkodobém horizontu se může jednat o volatilní akcii, kde by investoři měli zvážit potenciální rizika. Důležité bude sledovat výsledky příštích čtvrtletí, tempo expanze na nové trhy a vývoj FSD technologie.

Palantir

Palantir Technologies je jednou z nejdiskutovanějších technologických firem na akciovém trhu. Společnost, která se specializuje na analýzu velkých dat, je známá především díky svým zakázkám pro americkou vládu a armádu. Přestože její technologie jsou revoluční a mají široké využití, cena jejích akcií prošla výraznými výkyvy. V tomto díle se podíváme na to, co Palantir dělá, proč jeho akcie v poslední době klesají a jaký je výhled do budoucna.

Co je Palantir a jak funguje?

Palantir je softwarová společnost, která vyvíjí pokročilé analytické nástroje pro práci s obrovskými objemy dat. Mezi její hlavní produkty patří:

• Palantir Gotham – využíván především zpravodajskými službami a armádou k analýze velkých dat v reálném čase.
• Palantir Foundry – určený pro komerční sektor, pomáhá firmám analyzovat a vizualizovat jejich data pro lepší rozhodování.
• Palantir Apollo – platforma umožňující provoz softwaru Palantir v různých prostředích, od cloudu až po edge computing.

Nutno je taky podotknout, že Palantir spolupracuje s organizacemi jako CIA, FBI, americké ministerstvo obrany, ale také se soukromými společnostmi z oblasti zdravotnictví, financí a výroby.

A co jejich Finanční výsledky za rok 2024?

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 Palantir vykázal tržby ve výši 828 milionů USD, což představuje meziroční nárůst o 36 %. Celkové roční tržby dosáhly 2,87 miliardy USD, tedy nárůst o 29 % oproti předchozímu roku. Tento růst byl podpořen silnou poptávkou po jejich platformě umělé inteligence.

Ti co sledují tento akciový titul, tak si určitě všimli, že hvězda padá, ale Proč akcie Palantiru padají?

Přestože Palantir generuje stabilní příjmy z vládních zakázek, investoři mají obavy o jeho dlouhodobou ziskovost a růst. Mezi hlavní důvody poklesu akcií patří:

1. Zpomalení růstu tržeb – Po vstupu na burzu v roce 2020 Palantir zažíval dynamický růst, ale tempo příjmů se postupně zpomaluje. Firmě se nedaří získávat nové komerční klienty tak rychle, jak investoři doufali.
2. Ztrátové hospodaření – Palantir sice vykazuje růst tržeb, ale stále není dostatečně ziskový. Investoři se obávají, že vysoké provozní náklady mohou dlouhodobě zatěžovat firmu.
3. Makroekonomické podmínky – Rostoucí úrokové sazby a nejistota na technologickém trhu ztěžují situaci mnoha růstovým společnostem, včetně Palantiru.
4. Vysoká valuace – Akcie Palantiru byly v minulosti extrémně nadhodnocené. Jakmile investoři začali upřednostňovat fundamentální ukazatele, cena akcií začala klesat.
5. Snížení rozpočtu na obranu – Ministerstvo obrany USA oznámilo snížení rozpočtu o 8 %, což může negativně ovlivnit příjmy Palantiru, jelikož 41 % jejich tržeb pochází právě z vládních zakázek.
6. Prodej akcií CEO Alekse Karpa – Generální ředitel Alex Karp upravil svůj plán prodeje akcií, což zvýšilo obavy investorů a přispělo k dalšímu poklesu ceny akcií.

A Jaký je výhled do budoucna?

Přestože akcie Palantiru zažily těžké časy, existuje několik faktorů, které mohou v budoucnu pomoci k jejich oživení:

• Expanze v komerčním sektoru – Pokud se Palantiru podaří proniknout do dalších odvětví mimo státní zakázky, může to výrazně pomoci jeho tržbám.
• Růst v oblasti AI a strojového učení – Palantir stále více investuje do umělé inteligence, což může přinést nové příležitosti a zákazníky.
• Ziskovost – Firma postupně zlepšuje svou efektivitu a omezuje náklady, což by ji mohlo přiblížit k udržitelnému zisku.
• Geopolitická situace – Pokud budou státy zvyšovat investice do obranných technologií a kybernetické bezpečnosti, Palantir z toho může profitovat.
• Strategická partnerství – Společnost oznámila novou spolupráci s francouzskou společností SAUR pro využití generativní AI v oblasti správy smluv.

Palantir předpokládá, že v roce 2025 dosáhne tržeb mezi 3,74 a 3,76 miliardami USD, což překonává očekávání analytiků. Přesto bude zásadní, jak se firma dokáže adaptovat na měnící se podmínky trhu.

Hmm, a teď asi nejdůležitější otázka! Nakupovat, nebo ne?

Názory na Palantir se různí. Pokud věříte v dlouhodobý růst umělé inteligence a schopnost Palantiru prosadit se mimo vládní sektor, pak může být současná cena příležitostí k nákupu. Nicméně je třeba mít na paměti vysokou volatilitu akcií, zpomalení růstu tržeb a riziko regulací v oblasti datové analytiky.

Jaké jsou důvody k nákupu:

• Silné technologické postavení v oblasti AI a datové analytiky.
• Stabilní vládní zakázky poskytující jistý příjem.
• Možnost expanze do dalších sektorů.

A jaké jsou důvody k opatrnosti:

• Vysoká valuace oproti ziskovosti.
• Riziko zpomalení růstu tržeb.
• Nejistota ohledně budoucího financování vládních zakázek.

Závěr

Palantir je fascinující společnost, která nabízí špičkové technologie, ale zároveň čelí mnoha výzvám. Pro investory je klíčové sledovat, jak se firmě daří rozšiřovat svou zákaznickou základnu a zda dokáže dosáhnout udržitelné ziskovosti. Akcie mohou být v dlouhodobém horizontu zajímavé, ale krátkodobě je třeba počítat s vysokou volatilitou.

Buffett radí Trumpovi: Co si z dopisu mohou vzít investoři? 

Významná čísla a statistiky z Buffettova dopisu

Na počátek bych rád vyzdvihl pár čísel z Buffetoveho dopisu. 

• Růst provozního zisku: 27 % meziročně
• Celková hotovost Berkshire Hathaway: 334,2 miliardy USD
• Hlavní akciové podíly: Apple, Bank of America, Coca-Cola, American Express
• Podíl v Applu: Přes 150 miliard USD, což tvoří 40 % celého akciového portfolia Berkshire Hathaway. Buffett k tomu dodává: „Apple je výjimečná firma, která nadále přináší mimořádnou hodnotu našim akcionářům.“

"To the Shareholders of Berkshire Hathaway." Takto začíná nejnovější dopis Warrena Buffetta akcionářům Berkshire Hathaway. Tento každoroční dokument je mezi investory očekáván s velkým napětím, protože přináší nejen přehled o výsledcích společnosti, ale také hluboké vhledy do ekonomiky a trhů. Letos je dopis obzvláště zajímavý, protože Buffett v něm nejen hodnotí rekordní rok Berkshire Hathaway, ale také nabízí radu prezidentu Donaldu Trumpovi.

Výroční dopis:  https://www.berkshirehathaway.com/let...

Rekordní čísla Berkshire Hathaway

Buffettova investiční společnost Berkshire Hathaway zakončila rok 2024 s provozním ziskem 47,4 miliardy dolarů, což je meziroční nárůst o 27 %. Tento růst byl primárně poháněn výkonem jejího pojišťovacího segmentu, který se ukázal jako mimořádně odolný vůči ekonomickým turbulencím. Kromě toho Berkshire navýšila své hotovostní rezervy na neuvěřitelných 334,2 miliardy dolarů, což je dosud nejvyšší částka, kterou společnost kdy držela.

Proč Buffett nadále zvyšuje hotovost a neinvestuje agresivněji? Důvody mohou být dva:

1. Vysoké ocenění akcií – Buffett často zdůrazňuje, že nechce kupovat firmy za přemrštěné ceny.
2. Očekává větší tržní pokles – Drží hotovost pro případného "velkého nákupu" v momentě, kdy se objeví výrazně podhodnocené příležitosti.

Buffett k tomu v dopise říká: „Nikdy nedržíme hotovost jen proto, abychom ji drželi. Čekáme na rozumné investiční příležitosti a vždy se snažíme jednat ve prospěch našich akcionářů.“

Buffettovy rady prezidentu Trumpovi

V letošním dopise Buffett apeloval na americkou vládu, aby přistupovala k hospodářské politice s rozvahou. Zdůraznil dvě klíčové oblasti:

1. Moudré nakládání s daňovými příjmy

Buffett varoval, že fiskální nezodpovědnost by mohla USA dostat do obtížné situace. Při zvýšených rozpočtových deficitech je nezbytné, aby Trumpova administrativa pečlivě zvažovala, kam finanční prostředky směřovat.

K tomu uvádí: „Spojené státy mají obrovskou výhodu v tom, že jejich měna je globálním standardem. Bylo by však nebezpečné považovat tento stav za samozřejmost.“

2. Stabilita měny a inflace

Buffett dlouhodobě věří v americkou ekonomiku, ale zdůraznil, že neudržitelné zadlužení a nekontrolované vládní výdaje mohou oslabit důvěru v americký dolar. To by mělo negativní dopad nejen na trhy, ale také na dlouhodobou prosperitu země.

Buffett a budoucnost Berkshire Hathaway

Ve svém dopise Buffett také potvrzuje, že se blíží doba, kdy předá vedení Gregu Abelovi. Abel, současný viceprezident pro nepojišťovací operace, je dlouholetým klíčovým hráčem v Berkshire Hathaway a Buffett mu plně důvěřuje.

Buffett k tomu říká: „Greg Abel je připraven vést Berkshire s integritou a disciplínou, která byla klíčem k našemu úspěchu po desetiletí.“

Buffett v dopise zdůraznil, že struktura společnosti umožní hladké předání a že vedení Berkshire Hathaway zůstane pevné a konzistentní. To je důležité nejen pro akcionáře, ale i pro širší ekonomiku, protože Berkshire vlastní podíly v mnoha klíčových amerických firmách.

Jak to ovlivní investory?

Buffettovy komentáře mohou investorům poskytnout několik klíčových vhledů:

• Očekává se větší volatilita – pokud bude americká vláda neefektivně řídit rozpočet, může to vést k oslabení dolaru a tím i ke zvýšení cen komodit.
• Cash is King neboli Hotovost je král – Buffett si udržuje vysokou likviditu, což může být signál, že trhy nejsou momentálně levné.
• Hledejte podhodnocené příležitosti – pokud dojde k větší korekci, investoři by měli být připraveni nakupovat.
• Americká ekonomika je stále silná – Buffett zdůrazňuje, že navzdory krátkodobým problémům je americká ekonomika nejlepším místem pro dlouhodobé investice.

Závěr

Buffett nadále věří v americkou ekonomiku, ale varuje před riziky plynoucími z fiskální nezodpovědnosti. Jeho dopis je nejen bilanční zprávou o stavu Berkshire Hathaway, ale také jasným signálem, že v roce 2025 je třeba investovat obezřetně. Pokud si chcete přečíst celý jeho dopis, dole pod videem naleznete odkaz.

Trumpovo clo: Co znamená pro investory?

Dnes se podíváme na jedno z nejdiskutovanějších témat posledních dní – zavedení cel na ocel a hliník do USA. Jak tato opatření ovlivní trhy a co to znamená pro vaše investice?

Co se stalo?

Na začátku února 2025 prezident Donald Trump oznámil zavedení 25% cla na veškerý dovoz oceli a hliníku do USA. Bez výjimek. Cílem je podpořit domácí výrobu a snížit závislost na zahraničním dovozu. Později ale připustil, že by Austrálie mohla dostat výjimku.

Znamená to tedy růst pro americké ocelárny? Nebo naopak dražší suroviny pro automobilky a stavební firmy? Podíváme se na to, jak to může ovlivnit trhy a kam by se teď mohl přesouvat kapitál.

Jak na to reagují trhy?

Zvýšená volatilita
Trhy nemají rády nejistotu. A když se změní obchodní politika takhle rychle, přicházejí výkyvy. To jsme viděli už první den po oznámení cel – akcie průmyslových firem rostly, zatímco firmy závislé na levném dovozu oslabily.

Dopad na výrobce
Podle očekávání reagují negativně hlavně firmy, které ocel a hliník používají. Automobilky, stavební firmy, výrobci spotřební elektroniky – pro ně jsou vyšší náklady problém. Výrobci, jako Tesla nebo General Motors, už varovali, že by vyšší ceny vstupních materiálů mohly ovlivnit jejich marže.

Spotřebitelé to mohou pocítit v peněžence
Pokud firmy přenesou vyšší náklady na zákazníky, můžeme se dočkat zdražování. Dražší auta, spotřebiče, dokonce i některé služby. A pokud se sníží spotřebitelská poptávka, dopad to může mít na celý maloobchodní sektor.

Americké ocelárny na koni?
Naopak domácí výrobci oceli a hliníku mohou na clech profitovat. Pokud klesne zahraniční konkurence, jejich produkty budou žádanější. Viděli jsme to už na burze – akcie velkých amerických ocelářských firem po oznámení cel poskočily nahoru.

Obchodní válka na obzoru?
Otázkou ale je, jak na to zareagují ostatní země. Pokud přijdou odvetná cla na americké zboží, mohou to odnést američtí exportéři. Firmy jako Boeing, Apple nebo farmaceutické společnosti by mohly čelit poklesu poptávky na klíčových trzích.

Vliv na inflaci a měnovou politiku
Vyšší ceny surovin = vyšší inflace. A pokud inflace poroste rychleji, může Fed přistoupit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Pro akcie to není dobrá zpráva – vyšší sazby znamenají dražší financování a slabší růst ekonomiky.

Jak na to mohou investoři reagovat?

Kdo může těžit z cel?

• Americké ocelárny a hliníkářské firmy – méně konkurence ze zahraničí jim pomůže.
• Firmy zaměřené na domácí trh – malé a střední podniky mohou být stabilnější než globální hráči.
• Luxusní značky – ty mají silnou cenotvorbu a dokážou vyšší náklady lépe absorbovat.

Kdo naopak může mít problémy?

• Automobilky a technologické firmy – vyšší náklady na suroviny mohou snížit jejich zisky.
• Američtí exportéři – pokud přijde odveta, mohou ztratit klíčové zahraniční trhy.

Závěr

Jsme na začátku. Trumpova cla zatím přinášejí volatilitu a nejistotu. Některé sektory mohou profitovat, jiné se musí přizpůsobit. Klíčové bude sledovat, jak se situace vyvine a zda cla povedou k obchodní válce.

DAX vs. S&P 500: Kde je lepší investovat?

Co říkají analytici?

Goldman Sachs dlouhodobě doporučuje S&P 500 kvůli jeho stabilnímu růstu a inovativním firmám. Průměrný roční růst tohoto indexu od roku 1928 je přibližně 10 procent.

Deutsche Bank upozorňuje na to, že DAX je aktuálně podhodnocený, ale zároveň více závislý na cyklických sektorech a Číně. To může být rizikové, pokud se ekonomika nezotaví.

JP Morgan doporučuje diverzifikovat mezi oba indexy. Investoři, kteří hledají růst, by měli mít větší expozici na S&P 500, zatímco ti, kteří preferují dividendy a levnější akcie, by mohli zvážit DAX jako doplněk portfolia.

Výkonnost DAX vs. S&P 500

Pokud se podíváme na loňská rok, DAX překonal S&P 500. Letos navíc spanilá jízda německého trhu pokračuje – od začátku roku vylétl DAX už skoro o 9 procent. Daleko za sebou nechává i Wall Street, kde obvykle bývá růst akcií nejvyšší. Hlavní americký index S&P 500 vzrostl jen o necelá 3 procenta, technologicky zaměřený Nasdaq 100 dokonce jen o 2,5 procenta.

Dlouhodobá data však ukazují jiný obrázek. Od roku 2010 vzrostl S&P 500 o více než 350 procent, zatímco DAX si připsal zhruba 200 procent. To znamená, že zatímco v krátkodobém horizontu může DAX vypadat atraktivně, americký trh dlouhodobě přináší vyšší zhodnocení.

Složení indexů

Každý index je složen z jiného typu firem, což ovlivňuje jeho chování na trhu.

S&P 500 je technologicky orientovaný. Najdeme v něm společnosti jako Microsoft, Apple, Nvidia, Google, Meta nebo Amazon. Technologie tvoří více než třetinu indexu, což znamená, že S&P 500 je více zaměřený na inovace a růstové sektory.

DAX je více průmyslový a cyklický. Jeho největšími společnostmi jsou SAP v oblasti technologií, Allianz v pojišťovnictví, Siemens v průmyslu, BMW v automobilovém sektoru a Bayer ve farmacii. To znamená, že DAX roste hlavně v době ekonomické expanze a může být citlivější na hospodářské výkyvy.

Pokud investor hledá expozici na technologické akcie, S&P 500 je lepší volbou. Pokud preferuje průmyslové a tradiční sektory, může být DAX zajímavější.

Makroekonomické faktory

Americká ekonomika je v současnosti silnější. Roste tempem přibližně 2,5 procenta ročně a Fed by mohl v blízké budoucnosti začít snižovat úrokové sazby, což by podpořilo akciový trh. Navíc má americký trh výhodu v inovacích a technologickém pokroku, což přispívá k dlouhodobému růstu S&P 500.

Německá ekonomika se naopak potýká s problémy. V roce 2024 ekonomika podle prvních odhadů oslabila o 0,2%, oproti poklesu o 0,3 z roku 2023, což naznačuje stagnaci nebo recesi. Německý průmysl je pod tlakem kvůli vysokým cenám energií a jeho silná závislost na Číně jako hlavním obchodním partnerovi přináší další rizika. Pokud by se německá ekonomika dostala do hlubší recese, mohlo by to negativně ovlivnit výkon DAXu.

Valuace

Pokud se podíváme na ocenění obou indexů podle ukazatele cena/zisk, tedy P/E poměru, S&P 500 má forwardové P/E kolem 21, zatímco DAX jen 13. To znamená, že DAX je v současnosti levnější.

Podobně je to s poměrem cena k účetní hodnotě. Zatímco S&P 500 má hodnotu přes 4, DAX se pohybuje kolem 1,8. To potvrzuje, že německé akcie jsou v současnosti méně oceněné než americké.

Z pohledu valuací je DAX levnější, ale S&P 500 nabízí vyšší růstový potenciál.

Dividendové výnosy

Dalším rozdílem mezi indexy jsou dividendy. DAX má obecně vyšší dividendový výnos, který se pohybuje mezi 3 a 4 procenty, zatímco S&P 500 nabízí jen 1,5 až 2 procenta. Pokud tedy investor hledá pasivní příjem, může být DAX zajímavější volbou. Pokud jde o dlouhodobý růst kapitálu, S&P 500 se jeví jako lepší alternativa.

Závěr

DAX nebo S&P 500? Jak jsme si ukázali, obě varianty mají své výhody i rizika. Pokud hledáte krátkodobou příležitost, německý trh může být zajímavý díky nižším valuacím a vyšším dividendám. Naopak pokud se zaměřujete na dlouhodobý růst a technologický sektor, S&P 500 zůstává silnou volbou.

Každý investor by měl zvážit svůj investiční horizont, ochotu podstoupit riziko a strategii, která mu vyhovuje. Diverzifikace mezi oba indexy může být ideální řešení.

A co si myslíte vy? Pokud jste ještě neinvestovali,  Investovali byste do DAX, nebo raději S&P 500? Nebo jak říká JP Morgen, investovat do obojího?