Investice do obranného průmyslu?!

Vyplatí se investice do obranného průmyslu?

Války ničí životy, ale akcie zbrojařů (Lockheed Martin, Rheinmetall, Palantir) rostou. Proč? A měli byste do nich investovat? Je to nemorální, nebo chytrá investice? Odpovědi hledáme v datech i historii.

Úvod: Nečekaný vztah mezi válkou a zisky

V dobách, kdy světem otřásají ozbrojené konflikty, většina investorů instinktivně sahá po bezpečných aktivech. Málokteří si však uvědomují, že právě v těchto chvílích obranný průmysl zažívá svůj zlatý věk. Zatímco běžní občané sledují s obavami válečné zpravodajství, akcionáři společností jako Lockheed Martin nebo Rheinmetall mohou pozorovat růst svých portfolií. Tento paradoxní jev má hluboké historické kořeny a představuje unikátní investiční příležitost, která však přináší i vážná etická dilemata. 

Historický kontext: Války jako motor zbrojního průmyslu

Dějiny ekonomiky jasně dokládají, že válečné konflikty vždy sloužily jako významný katalyzátor růstu zbrojního průmyslu. Během druhé světové války zaznamenaly americké zbrojní společnosti jako Boeing nebo Lockheed meziroční nárůst tržeb o 300-400%. Studená válka následně vytvořila unikátní prostředí dlouhodobého zbrojení, kdy kontrakty na vývoj jaderných zbraní a raketových systémů zajistily stabilní příjmy celému sektoru po několik desetiletí.

Moderní doba přinesla podobné vzorce chování. Po teroristických útocích z 11. září 2001 a následných válkách v Afghánistánu a Iráku vzrostly akcie předních zbrojních firem o 150-400% během následující dekády. Nejnovější příklad představuje ruská invaze na Ukrajinu
v roce 2022, která vyvolala bezprecedentní nárůst evropských obranných rozpočtů a odrazila se v cenách akcií společností jako Rheinmetall (+300% za 2 roky) nebo Lockheed Martin (+70% od začátku konfliktu).

Například v USA měli pro fiskální rok 2024 schválený obranný rozpočet ve výši 886 miliard dolarů, což je historicky jedna z nejvyšších částek. Rozpočet zahrnuje i podporu Ukrajině a představuje přibližně 3,1–3,5 % HDP USA, v závislosti na konkrétním ekonomickém vývoji.

Evropská unie jako celek v obranné politice posiluje roli jednotlivých členských států. Řada zemí včetně Francie, Německa, Polska, Pobaltí nebo České republiky navyšuje výdaje a modernizuje armády. Vzniká tlak na využití zmrazených ruských aktiv a přesměrování části evropských fondů na obranu a podporu Ukrajiny.

Německo dosáhlo v roce 2024 výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, tedy přibližně 90,5 miliardy eur. Je to poprvé od konce studené války, co Německo splní závazek vůči NATO. Do budoucna chce Německo tyto výdaje udržet – a dokonce se objevují návrhy na jejich zvýšení až na 3,5 % HDP a návrat k povinné vojenské službě. Pro rok 2025 již byla schválena změna ústavní „dluhové brzdy“, která umožní další navyšování obranných výdajů.

A jak je tomu u nás? Česká republika v roce 2024 poprvé vydává 2 % HDP na obranu, což odpovídá zhruba 161 miliardám korun. Premiér Petr Fiala oznámil plán postupného navyšování – od roku 2026 každoročně o 0,2 procentního bodu HDP, s cílem dosáhnout 3 % HDP do roku 2030. Tyto prostředky budou určeny na zásadní modernizaci armády (ano např. i F-35) a zvýšení obranyschopnosti. Fiala zároveň prosazuje silnější evropskou bezpečnostní spolupráci a efektivnější využití unijních prostředků na obranu.

Jednoduše to můžeme shrnout takto: Západ kolektivně zvyšuje obranné rozpočty – USA stabilně drží největší podíl, Německo konečně plní své závazky a Česko plánuje růst až na 3 % HDP. V EU sílí debata o hlubší obranné integraci a využití neobvyklých zdrojů (např. ruských aktiv) pro zvýšení bezpečnosti kontinentu.

Tento trend doprovází několik klíčových faktorů:

1. Urychlené schvalování zakázek - krize omezuje byrokratické překážky
2. Masivní objednávky munice a techniky na roky dopředu
3. Technologický pokrok v oblasti hypersonických zbraní, umělé inteligence a kybernetické obrany

Pojďme se podívat na klíčové hráče na trhu obranných technologií

Jak už jsem zmínil, Lockheed Martin: Americký obr v oblasti vojenských technologií S hlavním sídlem v Marylandu představuje Lockheed Martin nekorunovaného krále moderního zbrojního průmyslu. Jeho vlajkový produkt, stíhačka F-35 Lightning II, se stal nejdražším zbraňovým programem v historii s cenou kolem 90 milionů dolarů za kus. Společnost, která čerpá plných 30 procent rozpočtu amerického ministerstva obrany, nabízí investorům stabilní dividendový výnos kolem 2,7 procenta a dlouhodobé kontrakty sahající desítky let dopředu.

Rheinmetall: Evropský lídr v konvenčních zbraních

Německý Rheinmetall se sídlem v Düsseldorfu zažívá nebývalý boom od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Specializace na těžkou obrněnou techniku včetně tanků Leopard 2 a samohybných děl PzH 2000 z něj činí hlavního beneficienta současného evropského zbrojení. Evropské země, které dlouho podceňovaly své obranné výdaje, nyní masivně investují do modernizace armád, což se odráží v raketovém růstu akcií společnosti.

BAE Systems: Most mezi tradičním zbrojením a moderními technologiemi

Britská BAE Systems představuje dokonalou ukázku toho, jak se mění tvář moderního zbrojení. Zatímco její tradiční produkty jako stíhačky Eurofighter Typhoon nebo jejich ponorky stále tvoří páteř obrany mnoha zemí, skutečný růstový potenciál spočívá v kybernetické bezpečnosti a elektronickém boji. Společnost hraje klíčovou roli v novém bezpečnostním paktu AUKUS spojujícím Británii, USA a Austrálii.

Palantir Technologies: Revoluce ve vojenských technologiích

Nejzajímavějším a nejkontroverznějším hráčem v tomto sektoru je bezesporu americký Palantir Technologies. Tato společnost sice nevyrábí klasické zbraně, ale její software Gotham využívající umělou inteligenci se stal nepostradatelným nástrojem moderních armád. Palantir, jehož akcie rostou tempem 30 procent ročně, dokonale ilustruje posun od tradičního zbrojení k technologickým řešením budoucnosti.

ESG fondy a obranný průmysl: Změna paradigmatu

Zajímavý vývoj můžeme pozorovat v přístupu ESG fondů k obrannému průmyslu. Zatímco ještě před několika lety byly zbrojní společnosti automaticky vylučovány z "etických" investic, dnes se tento přístup mění. Ruská invaze na Ukrajinu přiměla mnohé investory přehodnotit roli obranného průmyslu v ochraně demokratických hodnot. Některé velké investiční fondy, včetně části portfolií BlackRocku, začaly zbrojní tituly znovu zařazovat do svých strategií.

Investiční strategie: Jak vstoupit do tohoto sektoru?

Pro investory stojící před rozhodnutím, jak do obranného sektoru vstoupit, existuje několik základních strategií:

Konzervativní přístup

Široce diverzifikovaná ETF jako iShares U.S. Aerospace & Defense ETF (ITA) nebo SPDR S&P Aerospace & Defense ETF (XAR) minimalizují riziko spojené s jednotlivými tituly.

Aktivnější strategie

Sestavování vlastního portfolia kombinujícího stabilní dividendové tituly (Lockheed Martin, BAE Systems) s růstovými příležitostmi (Palantir, Rheinmetall).

Růstově orientovaný přístup

Sázka na technologické společnosti jako Palantir, které představují most mezi obranným průmyslem a high-tech sektorem.

Morální aspekt: Etické dilema investic do zbrojního průmyslu

Investice do obranného průmyslu zůstávají kontroverzním tématem. Na jedné straně stojí argument, že silná obrana je nezbytná pro zachování míru a demokracie. Moderní války se přece nevyhrávají jen konvenčními zbraněmi, ale stále více technologiemi, kybernetickou obranou a umělou inteligencí. Na druhé straně nelze přehlédnout, že zbrojní průmysl v konečném důsledku profituje z lidského utrpení.

Mnoho investorů proto hledá kompromis v podobě investic do obranných technologií spíše než do výroby konvenčních zbraní, nebo alespoň pečlivě vybírá společnosti s nejvyššími etickými standardy.

Závěr: Budoucnost obranného průmyslu

Budoucnost obranného průmyslu vypadá v kontextu rostoucího globálního napětí nadějně. Vládní rozpočty na obranu dosahují v mnoha zemích historických maxim a technologický pokrok otevírá nové příležitosti. Investoři by však měli pečlivě zvažovat nejen finanční aspekty, ale i širší geopolitický kontext a dlouhodobé trendy, které mohou ovlivnit výkonnost tohoto specifického sektoru.

Zároveň je třeba mít na paměti, že investice do zbrojního průmyslu představují nejen finanční, ale i morální rozhodnutí. Každý investor si musí sám vyhodnotit, zda potenciální zisky stojí za možná etická úskalí tohoto odvětví.